Vojenska historie Francie
Galské války:
Porážka. V této válce, jejíž konec predznamenal dalších 2000 let historie Francie, byla tato zeme dobyta Italem.
Stoletá válka:
Z vetšiny prohraná; Francii nakonec zachránila nedospelá dívka trpící schizofrenií, jež bezdecne definovala První pravidlo vedení války Francií: "Francouzská armáda zvítezí pouze v prípade, že jejím vrchním velitelem není Francouz".
Italské války:
Porážka. Fracie se stává jediným státem v historii, který s Itálií prohrál dve války.
Válka tricetiletá:
Fracie se technicky vzato války neúcastní, ale svou zahranicní politikou si invazi nakonec vykoleduje. Na základe faktu, že ostatní válcící strany ji postupem casu zcela ignorují, Francouzi prohlašují že uhráli plichtu.
Válka s Nizozemím:
Plichta.
Válka s Augsburskou ligou (válka krále Viléma) francouzsko-indiánská válka:
Ve skutecnosti porážka, o níž Francouzi tvrdí že byla plichtou. Tri plichty hned po sobe Frankofilové celého sveta považují za vrchol válecnických úspechu Francie.
Válka o Španelské následnictví:
Porážka. V této válce poprvé prohráli bitvu u Marlborough, což se od té doby stalo jejich oblíbenou kratochvílí.
Americká revoluce:
V gestu, které se vbrzku moderním Americanum opet pripomene, Francie tvrdí že válku vyhrála, i presto že témer všechnu váhu boje nesli anglictí kolonisté. Pozdeji je tento krok znám jako de Gaulluv syndrom, a z nej vychází Druhé pravidlo vedení války Francií: "Francie zvítezí pouze v prípade, že o vetšinu válcení se postará Amerika".
Francouzská revoluce:
Vítezství, predevším proto že protivníkem byli taktéž Francouzi.
Napoleonské války:
Prohra. Docasná vítezství (viz První pravidlo!) díky vedení Korsicanem, který se však ukázal jako naprosto neschopný porazit anglického ševce.
Francouzsko-Pruská válka:
Porážka. Nemci sehráli roli opilého spratka, který je v sobotu v noci zcela sám zamcen v dome s ošklivou holkou.
První svetová válka:
Díky prímerí uzavrenému v poslední chvíli pred porážkou, po tom co je zachránila Amerika, uhráli Francouzi plichtu. Tisíce Francouzských žen zakusily pocit, jaké to je vyspat se nejen s vítezem, ale navíc s takovým, který je neoslovoval "fraulein". Bohužel, vzhledem k masovému použití kondomu Americany, Francouzi prošvihli výbornou šanci k vylepšení svého genofondu.
Druhá svetová válka:
Porážka. Nemeckem dobytá Francie je Americany a Brity osvobozena práve ve chvíli, kdy se spojenecká vojska konecne naucila písen Horst Wessel.
Indocína (Vietnam):
Porážka. Frnacouzská armáda se hodila marod a zalezla do postele s kapavkou od Dien Bien Phu (diagnóza Dien-Bien-Flu).
Povstání Alžíranu:
Porážka. Od križáckých dob první prípad, kdy západní armáde natrhla prdel muslimská NEturecká armáda. Bylo definováno První pravidlo muslimského válcení: "Francouzum dokážem vždycky nakopat prdel". Stejné pravidlo již v té dobe meli Italové, Rusové, Nemci, Britové, Holandané, Španelé, Vietnamci a Eskymáci.
Válka proti terorismu:
Francie, mající na pameti svou vojenskou historii, se rozhodla kapitulovat do rukou Nemcu a muslimu. Ciste z bezpecnostních duvodu. Byl ucinen pokus o kapitulaci do rukou Vietnamského velvyslance, ten však selhal, když velvyslanec vyhledal azyl v McDonaldu.
Otázka, kterou by si mela položit každá zeme dostatecne debilní na to aby se spoléhala na Francii, by nemela znít "Mužeme se na Francii spolehnout?", nýbrž "Jak dlouho bude trvat, než se Francie položí?".
G. Kilber.
To bylo velmi trefné.
V jednom z dopisu šéfredaktorovi Houston Chronicle kdosi o postoji Francie k otázce Iráku napsal: "Jít do války bez Francie je totéž, jako vyrazit na jelena bez xylofonu".